Jaký byl workshop 2017?

O tom se rozepsal designér a průvodce celou akcí Antonín Wenzel. Je to napínavé čtení, nenechte si ho ujít!

Balakryl RECY VĚCI
Jaký byl workshop 2017?

Dva víkendy plné práce a legrace


Workshop v Praze - Z POKOJE DO POKOJE  - DIY KOLBENKA


Ráno jsme se sešli v příjemném a přátelském studiu Z POKOJE DO POKOJE, seznámili jsme se a představili průběh dne. Po čaji, kávě a sušenkách se členové pražské části workshopu mohli vrhnout na námi již omrknuté a zhodnocené kousky nábytku, které byly původně určeny k likvidaci. Dnes měly šanci dostat novou podobu, funkci a nakonec notnou dávku pozornosti. Měli jsme radost, že ve výběru byla většina kusů československé produkce, tak známé z domácností, tedy bylo z čeho vybírat.


Každý si vybral. Nábytek a další materiál jsme naložili do legendární dodávky všekutila pana Kosa a vyrazili do dílny DIY Kolbenova. Jízda to byla všelijaká, roztrhaný tapecírung interiéru vozu dodával pocit nedávné návštěvy divokého zvířete, podlaha dodávky nebyla vidět vrstvou ručního nářadí a spojovacího kování, ale na místo jsme dorazili. Když nás v průběhu workshopu poprosila Pavla Tvrdíková o to, že jí chybí speciální matice na uchycení nožky k výrobku ARMARIUM GEOMETRICA, zdali by se ta matice ve zmíněné dodávce nenašla, připadal nám tento prostý úkon jako nemožný.


První den workshopu byl o plánování, konzultacích, rozebírání, čištění, broušení. Většina už měla jasnou představu o konečném stavu. Elán prvního dne a rychle se přeměňující se výrobek byl každému motivací pracovat do večerních hodin. To už byla spousta práce za námi.


Další dny workshopu, krom dokončování konstrukcí a povrchů, byly hlavně ve znamení barev a barvení, míchání do nevšedních odstínů, zkoušení na vzorcích a následné natírání i stříkání, kontrolování, jak povrch schne, a očekávání dobrého výsledku. Štětce byly nejužívanějším nástrojem, sklenice a nádoby na vymývání štětců i míchání barev ceněným pomocníkem, lakovna nejrušnějším místem.


Pražská část workshopu nás mile překvapila svou až profesionální úrovní, dílna DIY Kolbenova byla skvěle vybavená, nářaďový park široký, tedy účastníci se nemuseli střídat v užívání nástrojů. Nároky na zpracování i technologické postupy byly velké. Často jsme si zkusili i to, co bychom považovali za velice náročné při ručním zpracování. Konečné výsledky každého z účastníků překvapily nápaditostí, řemeslným zpracováním a dokazují, že projekt v této podobě má smysl. Není pouze o opravení a nabarvení výrobku, ale i o idei že vhodným výběrem rozdílných materiálů a jejich úpravě může vzniknout inspirativní prvek, o kterém by nikdo neřekl, že pochází z hromádky nashromážděného odpadu.


Workshop v Brně - HOBBYLAB

Brněnská část workshopu byla od té pražské rozdílná. Hobbylab se nachází na okraji města. Dílna je součástí Sokolovny Líšeň, ke které náleží krásná prostorná zahrada se skleníkem. Bylo tedy možné kdykoliv uniknout ruchu dílny a strojů, promyslet si dál postup, vydýchat se a prohlédnout si svůj výrobek na slunečním světle.


Jiná byla i organizace postupu, zde jsme si zkusili i reálný postup ,, lovce pokladů,,. První den jsme po představení a zasvěcení účastníků navštívili  sběrný dvůr. Účastníci oblečeni do starších modelů svého šatníku procházeli kontejnery, odkrývali vrstvy nashromážděných materiálů a vybírali přímo na místě, co z vyhozeného dostane novou šanci. Po obchůzce a shlédnutí hromádek jsme dali účastníkům trochu času na promyšlení a první konzultace probíhali přímo na místě. Nechtěli jsme do Hobbylabu odvážet velké množství materiálu, trochu jsme tedy selektovali.


A členové týmu se dali do práce. Hodně činností se odehrálo na zahradě, zejména broušení. Slunečné počasí tomu přímo nahrávalo a od rukou se doslova kouřilo. Velkou návštěvnost zaznamenala zejména dílna kovoobrábění. Díky účasti metulrgomága Jiřího Kratochvíla a jeho zručnosti při tváření, sváření a ohýbání kovu jsme měli skvělou posilou týmu. 


A tak za šumění větru ve stromech – ani nám nepřipadalo, že jsme ve městě – se tvořilo, brusky jely na plné obrátky, v chodu byl soustruh, frézy, pily na železo, prostě velká různorodost operací. Na vzduchu se i lépe pracuje. I tentokrát se pracovalo do večera. Na ten jsem se obzvláště těšili. Večery u táboráku se špekáčky a vínem byly legendární. I poslední den se všichni vrhli do práce, stroje jeli na plné obrátky, ještě jednou jsme se otočili na vybraných sběrných dvorech, vrátit nevyužitý materiál. A než by dojel z Lednice s kolem do Brna, bylo hotovo. Pracovali jsme do poslední chvíle, účastníci se neomezili na renovaci nábytku, ale ukázali nám, že i z prvku, jako je barel na benzin, lze vytvořit nábytkový solitér.


První ročník staro-nového projetu mne mile překvapil svou různorodostí průběhu ve dvou městech, zapáleností jednotlivců, profesionalitou a hlavně velkou motivací svůj projekt dotáhnout do konce. Z projektu jsem si odnesl několik poznatků o postupech při kombinaci barev a přesnou aplikací, sadu perfektních štětců, barvy BALAKRYL a hlavně zapálení pro domácí tvorbu v tomto duchu.


Kdo v projektu nestrávil alespoň hodinu v brusné místnosti DIY Praha a nespal u ohně pod stromy, byl ochuzen o správný dojem z projektu a nebude se těšit na ročník 2018 jako my!
 

Vloženo od

SLEDUJTE NOVINKY
A ODEBÍREJTE NEWSLETTER!

Kdo už se přihlásil? Jak se mohu zúčastnit workshopu?
Kde RECY věci uvidím? U nás se toho děje spoustu.
Přihlaste se k odběru newsletteru a žádná ze zpráv vám neunikne.