Když se vám rozpadne dřevěná bedna na nářadí, postavíte domek. Protože "reuse, reduce, recycle", použijete staré palety a střešní šablony a peníze za práci dáte lidem z veřejné dílny. Tohle je pravdivý příběh z komunitní olomoucké zahrady.
Jsme nadšení, ale trochu amatéři. Když děláme věci jako je stloukání vyvýšených záhonů nebo domku na nářadí, přizveme si někoho zkušenějšího z okolí, kdo nám poradí. My pak přidáme vlastní energii a je hotovo. Když stavíme ohrazení kompostu nebo truhlu na uskladnění věcí a jsme na to sami, většinou se po zimě začnou projevovat nedostatky. Hodilo by se pár rad, čeho se vyvarovat, co od jakého materiálu čekat a do čeho se radši nepouštět. Abychom si víc vystačili sami a mohli třeba taky někoho dobře nasměrovat. Jasné je, že ať tak nebo tak, preferujeme použité materiály. Jak taky ve společné zahradě jinak. Hlína je ze stavby, dlaždice pod domkem z bývalého minigolfu, kompost ze starých lavic. Někdy se jen stačí projít po okolí a člověk najde, co hledá. Vezme a použije. Je to levné, to ano, ovšem víc snad potěší ta jednoduchost. Kupujeme jen to nejnutnější. Vyrábět je větší zábava.